úterý 21. října 2014

Jak jsem se stala au-pair

Pravděpodobně osud a moje špatná karma rozhodly, že se tento rok na VŠ již nepodívám. Stálo mě to hodně rozhodování, co dál dělat, protože hledání práce jako takové mě vůbec nelákalo.
Já, Kristýna, která byla zvyklá se většinu dne jen flákat, si měla teď vybrat práci? Jakou asi? Co by tuhle Kristýnu asi tak bavilo? A věřte mi, tahle Kristýna si musela uvědomit, že založení kapely


ani jiné podobné, zaručeně báječné, umělecky založené nápady ji z této šlamastiky nevytáhnou. Tak si tahle Kristýna jednoho dne řekla: "Proč já bych nevycestovala? A proč bych vlastně nemohla dělat au-pair? Však děti mám celkem ráda a jsem s nima trpělivá."

A tak to nějak začalo. Nejdříve jsem musela přesvědčit rodiče, že toto je opravdu to, co chci (a řečí typu: "Pcha jsem tak dospělá, mohu si dělat co chci!" opravdu nepomáhají). Poté, co jsem pomalu svatosvatě odpřísáhla, že si skutečně hodlám dodělat Ing. a že se opravdu pokusím udělat maximum pro to, abych mohla v říjnu zase nastoupit do školy, jsem mohla začít s realizací jachacháááá.